středa 1. ledna 2014

Silvéstr

Silvestrovské juchání jsem si nechala pro letošek v kolonce "rodinné záležitosti" a jsem za to ráda. Nejenže jsem momentálně chorý, zaexemovaný, a pšíkový tvor, ale zase odjedu pryč od našich a bude mi po tom humbuku, (kvůli kterému vždy prchám) smutno. Paradox.

Večer jsem začala tím, že jsem si v 18:50 pustila na Déčku Kašpárka v rohlíku a naprosto jsem si užívala s dětským nadšením hodinový pořad.

Pak jsem ze sebe udělala člověka a snědla talíř chlebíčků. (těch bezlepkových samozřejmě).

Jaké pro mě bylo zjištění, že máme doma jen jednu lahev vína. I usmálo se ale štěstí a maminka vyhrabala někde Rulandské, takže jsme ty lahve měly dvě a ještě k tomu svařák a vaječňák (to sem byla takhle s N. na kávě den předešlý, a objednala jsem si kávu s KOŇAKEM, jaké to pro mě bylo zjištění, když mi donesli jakýsi burbón, AHA JÁ NEŘEKLA S VAJEČNÝM KOŇAKEM!, blbe) a taky zelenou.

Byla to švanda. Taková ta rodinná, takový ten rodinný humor.

Sestra: A proč nešla paní X taky ven?
Otec: (reakce na to, co je zrovna v TV) No měla hadry za sedmdesátýho pátýho?
COŽE??

A tak, myslím, že to všichni znáte, sešlo se nás opravdu hodně!  Blízký kruh rodinný. 
Vtipná momentka byla, když jsem se šla podívat po ulici na různé ohnostroje, protože bydlíme vcelku na kopci, je vidět na celé město, když tu můj bratr odpálil bedýnku s ohňostrojem, která se ale nedopatřením převrhla kolmo na silnici. A začala ohňostrojovat namísto do vzduchu, napříč ulicí, kde jsem stále JÁ! Na opačnou stranu, než všichni ostatní. To jste neviděli, jak jsem to metla. V životě jsem takhle rychle neběžela. Tomu se říká, přímí zážitek. 
Být těsně u toho.

Pak už mi nedělalo problém, vyfotit se s tímhle obyčejným, ohnivým triskem.

A propo 2014 VÍTEJ!


Vykročte pravou nohou. Užívejte každé minuty života. Plňte si cíle. Mějte se rádi. Radujte se z maličkostí a melichernnosti hoďte za hlavu! A pamatujte si, že důležité je se z toho...

Tak pá :) Twisteđ

2 komentáře: